Mateřské mléko je nejpřirozenější strava kojenců, která jim poskytuje všechny nezbytné látky pro jejich správný a optimální růst. Unikátní bioaktivní složkou¹ mateřského mléka jsou právě HMO (z angličtiny Human Milk Oligosaccharides), které hrají důležitou roli v imunitním systému novorozence. Ovlivňují také vznik střevní mikroflóry a vývoj střeva.

Co jsou HMO a kde se vzaly?

Jejich struktura je jedinečná – jedná se o složité sacharidy (cukry), které mají za základ laktózu. HMO jsou pro kojence nestravitelnou vlákninou, která slouží jako potrava pro střevní bakterie. Věděli jste, že tvorba HMO vyžaduje až 10 % z celkové energie, kterou matka vynaloží na tvorbu mateřského mléka?

V mateřském mléce byly objeveny poměrně nedávno. Teprve vývoj moderních technologií v posledních deseti letech umožnil první syntetickou výrobu alespoň některých z nich. V dnešní době už je tak možné přidávat tyto oligosacharidy do umělých kojeneckých mlék, díky čemuž se svým složením pak ještě více přibližují mateřskému mléku.

Jaké jsou druhy HMO?

Oligosacharidy mateřského mléka jsou 3. největší pevnou složkou mateřského mléka, ve kterém se nachází obrovské množství, některé studie uvádí až 1000 různých struktur. Například HMO na pozici 2’FL (fukosyllolaktóza) byl první synteticky vyrobený oligosacharid vůbec! Dále se můžeme setkat s HMO na pozici 3’GL (3'-galaktosyllaktóza). Jedná se o galaktosyllaktózu, která je typická například pro kravské mléko, nicméně se objevuje i v mateřském mléce, a to především zpočátku – v kolostru.

Kolostrum je první mateřské mléko, ze kterého dítě těsně po porodu získá obrovské množství prospěšných látek. Ve zralém mateřském mléce se HMO (3’GL) nachází v menším množství, ale je tam zastoupen téměř vždy.³ Toto prebiotikum pomáhá zabraňovat zánětlivým reakcím zvláště v nezralé střevní sliznici nebo dokáže zabránit ztrátě celistvosti střevní bariéry.^{4, 5, 6}

Jaký je význam HMO pro kojence?

O těchto oligosacharidech víme, že nemají výživový význam, ale že jsou důležitou bioaktivní složkou. HMO mají čtyři hlavní funkce, mezi které patří:

• Slouží jako substrát pro zdraví prospěšné střevní bakterie (bifidobakterie a laktobacily)
• Vychytávají patogenní bakterie
• Posilují ochranou funkci střeva
• Podporují vývoj vyvíjejícího se imunitního systému
• Podporují vývoj mozku

Jaké jsou další druhy prebiotických oligosacharidů?

Mezi prebiotické oligosacharidy, které najdeme běžně v přírodě, řadíme galaktooligosacharidy (GOS) nacházející se v laktóze, nebo fruktooligosacharidy (FOS), které se vyskytují v rostlinách. Na základě výzkumu oligosacharidů mateřského mléka byla vyvinuta směs galaktooligosacharidů a fruktooligosacharidů (GOS/FOS) v poměru 9:1. Ve směsi mají GOS a FOS vzájemně propojený účinek. Tato prebiotická směs se používá již více než 20 let a má za sebou největší počet odborných studií, které prokazují její účinky:

• Zvyšuje množství zdraví prospěšných bifidobaktérií ^{7, 8}
• Zvyšuje množství laktobacilů ⁹
• Zlepšuje konzistenci (měkkost) a frekvenci stolice ^{10, 11}
• Snižuje výskyt infekcí trávicího traktu ¹²
• Snižuje výskyt respiračních infekcí ^{13, 14}
• Snižuje výskyt průjmových onemocnění ¹⁵
• Snižuje výskyt atopické dermatitídy ¹⁶

Zdroje:

1. 1. 1. 1. Rudloff S, Kunz C. Milk oligosaccharides and metabolism in infants. Adv Nutr 2012; 3(3): 398S-405S. doi: 10.3945/an.111.001594
         2. Yu ZT, Chen C, Newburg DS. Utilization of major fucosylated and sialylated human milk oligosaccharides by isolated human gut microbes. Glycobiology. 2013; 23(11): 1281-92.
         3. Eussen SRBN et al. Nutrients 2021, 13(7), 2324.
         4. Xiao L, Engen PA, Leusink­‑Muis T, et al. The Combination of 2‘-Fucosyllactose with Short­‑Chain Galacto­‑Oligosaccharides and Long­‑Chain Fructo­‑Oligosaccharides that Enhance Influenza Vaccine Responses Is Associated with Mucosal Immune Regulation in Mice. J Nutr. 2019; 149(5): 856–869. doi:10.1093/jn/nxz006.
         5. Newburg DS, Ko JS, Leone S, Nanthakumar NN. Human Milk Oligosaccharides and Synthetic Galactosyloligosaccharides Contain 3‘-, 4-, and 6‘-Galactosyllactose and Attenuate Inflammation in Human T84, NCM-460, and H4 Cells and Intestinal Tissue Ex Vivo. J Nutr. 2016;146(2):358–367.doi:10.3945/jn.115.220749.
         6. Varasteh S. et al. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2019;68(S1);N­‑P-016:1049.
         7. Moro GE, Mosca F, Miniello V, et al. Acta Paediatr Suppl. 2003;91:77–79.
         8. Bakker-Zierikzee AM, Alles MS, Knol J et al. Br J Nutr. 2005;94: 783–790.
         9. Salvini F, Riva E, Salvatici E, et al. J Nutr. 2011;141:1335–1339.
         10. Vivatvakin B et al. Asia Pac J Clin Nutr. 2010;19(4):473-80.
         11. Costalos C et al. Early Hum Dev. 2008;84(1):45-9.
         12. Bruzzese E, Volpicelli M, Squeglia V, et al. Clin Nutr. 2009;28:156–161.
         13. Arslanoglu S, Moro GE et al. 2008;138:1091–1095.
         14. Ribeiro TC, Costa-Ribeiro H Jr, Almeida PS, et al. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2012;54:288–290.
         15. Bruzzese E, et al. JPGN 2006;42(5):E95.
         16. Gruber C, van Stuijvenberg M, Mosca F, et al. J Allergy Clin Immunol. 2010;126:791–797.