Očkování patří k největším objevům imunologie. Poskytuje ochranu proti infekčním onemocněním, která by jinak měla velice závažný průběh a ohrožovala by zdraví i život dětí. Pokud je proočkována celá populace, snižuje se výskyt těchto onemocnění. Kvůli migraci obyvatel (mezi nimi i neočkovaných jedinců) bohužel opět dochází k šíření dětské obrny, záškrtu, spalniček a dalších nemocí. Navíc je velice módní odmítat očkování, a proto vzrůstá význam individuálního očkování.
Moderní vakcíny obsahují daleko méně antigenů (tedy minimum účinné látky, která je nutná k tomu, aby se v těle vytvořily protilátky) než dříve, a tak zatěžují organismus jen minimálně. Bezpečnost a účinnost vakcín je velice pečlivě prověřena.
Vakcíny chrání proti virovým a bakteriálním onemocněním. Navodí tvorbu protilátek i paměťových buněk a jsou připravené zaútočit na viry a bakterie, pokud se s nimi člověk v průběhu života setká. Množství protilátek v krvi ovšem postupem času klesá, a proto je u některých vakcín nutné přistoupit k přeočkování. Očkování onemocnění nevyvolává a je výrazně bezpečnější, než kdyby člověk nemoc prodělal, protože přirozená nemoc může mít těžký průběh a mnoho komplikací, jako je tomu například u černého kašle u kojenců, kdy hrozí dokonce zástava dechu, nebo u spalniček, při kterých se mohou objevit těžké neurologické komplikace, včetně těžkého zánětu mozku. Případné vedlejší účinky očkování jsou přirozený projevem aktivity organismu, nikoli nemoci. Objevit se může například bolest či otok v místě vpichu, únava nebo zvýšená teplota. Tyto projevy ukazují, že imunitní systém na očkovací látku reaguje a pracuje.
Očkování je prevencí před onemocněním ̶ snižuje závažnost onemocnění, nutnost užívat antibiotika, snižuje úmrtnost a zamezuje šíření infekcí.
Většina vakcín se podává formou injekcí do svalu (Hexacima, Prevenar 13), jiné do podkoží (Priorix – MMR – spalničky, zarděnky a příušnice) nebo jako kapky do úst (rotavirové vakcíny). Vakcíny mohou být kombinované (Hexavakcína) a lze je také aplikovat společně (Hexacima a Prevenar 13). Praxe ukázala, že děti lépe snášejí dvě injekce v jeden den než dva vpichy v průběhu několika dní.
Při očkování je vhodné řídit se očkovacím kalendářem (viz odkaz níže), v němž je optimální harmonogram očkování. Mezi povinná očkování v prvním roce života patří Hexavakcína, která zahrnuje očkování proti tetanu, černému kašli, záškrtu, hemofilus influenzae B, poliomyelitis a hepatitis B. Pokud by bylo dítě nemocné s horečkou, je nutné vyčkat, až se uzdraví, a teprve poté je možné provést očkování.
Po očkování je nutné vyčkat v čekárně alespoň 30 minut, a to z toho důvodu, že jde o nejrizikovější období, kdy může dojít silné alergické reakci. Dva až sedm po očkování by pak dítě mělo dodržovat klidový režim a vyhýbat se fyzické námaze, slunci, cestování a stresovým situacím, jako je například nástup do školky. Pokud nastane lokální reakce v místě v pichu, například otok, zarudnutí či mírná bolest, je vhodné místo chladit obklady. Při teplotě nad 38,5 °C je nutné podat Ibuprofen či Paracetamol, a horečku tak snížit. Pokud by se vyskytla vážnější reakce (zarudnutí větší než pět centimetrů, vysoká horečka nad 38,5 °C, kterou nelze snížit antipyretiky, neutichající pláč trvající déle než tři hodiny, křeče, dočasné ochrnutí, přechodné stavy bezvědomí), je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Že by očkování způsobovalo autismus či alergie, není prokázáno.
Rádi bychom ale poznamenali, že finální rozhodnutí záleží na každém rodiči, který by měl mít možnost se svobodně rozhodnout.
Dětský očkovací kalendář
http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Ockovani/detsky_ockovaci_kalendar_28.11.2019.pdf
Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí, MUDr. Zuzana Vančíková, Csc.
https://www.khshk.cz/khsdata/epi/ockovani/informace_o_ockovani_nejen_pro_rodice.pdf
Informace k nepovinným očkováním
https://www.pediatriededek.cz/prohlidky-a-ockovani/item/53-zakladni-informace-pro-rodice-k-nepovinnemu-ockovani
Užitečné informace
www.ockovanideti.cz
www.vakcinace.eu
www.vakciny.net