Alergie na mléko bývá často zaměňována s intolerancí laktózy. Jde o naprosto dvě odlišné věci i přes to, že příznaky mohou být podobné. Mnoho lidí si myslí, že se jedná o stejnou věc, přitom každá vyžaduje jinou léčbu, kterou navíc musí stanovit lékař. Jaký je přesně rozdíl mezi alergií na mléko a intolerancí laktózy?
Alergie na mléko představuje reakci imunitního systému (hypersenzitivitu) na bílkovinu kravského mléka. Jedná se o jednu z nejrozšířenějších potravinových alergií, která se většinou projeví už v prvním roce života dítěte. Touto alergií trpí zhruba 2–5 % kojenců, v České republice je to tedy zhruba 5 tisíc dětí ročně. V devíti případech z deseti však do tří let vymizí. Oproti tomu jedinci postižení laktózovou intolerancí mají nedostatek enzymu laktázy a nejsou schopni zpracovat mléčný cukr neboli laktózu. Činností střevních bakterií nestrávená laktóza nadále kvasí a dochází k nadměrné produkci plynů. Důsledkem jsou bolesti břicha, křeče, nadýmání a průjmy, tedy trávicí potíže. Rozdíl je tedy v tom, že zatímco u intolerance na laktózu dochází k potížím s trávením, těm, kterým lékař diagnostikoval alergii na mléčnou bílkovinu, reaguje nepřiměřeně přímo imunitní systém.
U alergie na bílkovinu kravského mléka platí zákaz konzumace mléčných výrobků. Je to jedna z nejrozšířenějších potravinových alergií. U malých dětí se jako příznak často objevuje krev ve stolici, zvracení, průjmy, bolesti břicha nebo vyrážky a může nastat i anafylaktický šok, který by mohl vést až k ohrožení života. Lidé, kteří tímto problémem trpí, mají obvykle naprostý zákaz konzumace mléka a mléčných výrobků. Uvedené příznaky ovšem nemusejí vždy automaticky znamenat alergii na kravské mléko, protože například průjem a zvracení může signalizovat také akutní zánět žaludku nebo střeva. Proto alergii musí potvrdit lékař eliminačním testem. To znamená, že dojde vyřazení (respektive eliminaci) podezřelé potraviny z jídelníčku, a pokud se o tento druh alergie skutečně jedná, ustoupí obvykle do tří dnů i její projevy (kopřivka, zvracení, kolika, krev ve stolici, dušnost). Na odeznění ekzémů nebo hleno-krvavých průjmů je zapotřebí počkat i několik týdnů.
Otázkou je, v jaké souvislosti byla alergie na bílkovinu kravského mléka zjištěna, a je také nutné přihlédnout i k tomu, zda a jaké má člověk po konzumaci kravského mlékaobtíže. Existuje zde totiž možnost vyzkoušet reakce na mléko kozí. Obecně se sice uvádí, že pokud má člověk alergii na bílkovinu kravského mléka, má vysokou pravděpodobnost, že jeho imunitní systém bude negativně reagovat i na mléka jiná (například kozí), nicméně to neznamená, že se tato alergie rozvine. Bílkovinné spektrum kozího mléka je přece jenom trochu jiné než u mléka kravského. Kozí mléko především obsahuje daleko méně takzvaného alfa 1 kaseinu, než má mléko kravské. Uvedený kasein je společně s beta-laktoglobulinem významným alergenem, kterého má tudíž kozí mléko méně.
Pokud jde o intoleranci na laktózu kravského mléka, jedná se vlastně o nesnášenlivost mléčného cukru (laktózy). Není to tedy reakce imunologická jako v případě alergie na mléko, ale metabolická. V těle totiž chybí enzym laktáza, který je zodpovědný za štěpení mléčného cukru na glukózu a galaktózu, které se pak již snadno vstřebají do těla. Pokud k rozštěpení nedojde, mléčný cukr se nevstřebá a zůstane ve střevech, kde následně kvasí a způsobuje nepříjemné obtíže. Příznaky (bolesti břicha, křeče, nadýmání, průjmy) se můžou projevit od 30 minut do 2 dnů po konzumaci mléčných výrobků. U člověka, který trpí touto intolerancí, může navíc kvůli rychlejšímu průchodu trávené potravy střevy docházet ke sníženému vstřebávání ostatních živin. Laktózová intolerance se může projevit v každém věku a trápí zhruba 20 % evropské populace, nicméně u kojenců je poměrně vzácná.
Při laktózové intoleranci je úprava jídelníčku individuální. Někdy stačí pouze vyměnit mléčné produkty za ty, kde je laktózy méně, jindy je nutné zcela se jim vyhnout. Pro zmírnění obtíží pomáhá nejíst mléčné výrobky na lačno a kombinovat je s dalšími potravinami. Na trhu dnes existuje mnoho výrobků, které jsou označené jako zcela bez laktózy (lactose free) nebo pouze s nízkým obsahem laktózy (low lactose). K dostání jsou také speciální kapky, tablety nebo kapsle s obsahem aktivního enzymu laktázy, které se užívají při konzumaci mléčných výrobků a které pomáhají mléčný cukr rozložit.
